Poezie - 2007



Un rêve, le vent
~by Estriel~

Hluboko v zelených mořích
trav, co ve větru se čeří
Pod mosty vědomí ve snech se ztrácím
a čas přes luka běží

Jak barevná srna ke studánce v lesích
po nocích chodím pít
Vždy křišťálu si usrknu
a vracím se zpět žít

A po větru ti posílám
jen šepot duše, šepot tuh
Snad nadějí tě ovane
ta bríza snových luh

Pak vstoupíš opět do města
na bulvár každodenní
A víš, že realita netěsná,
že lžíce tady není

A do smrti, až do hrobu,
než budem zase spolu
Po nocích, tichu, po větru
ti píšu epistolu

++ Komentovat ++