Poezie - 2004



Poslední sbohem
~by Estriel~

Strach mám
a zimničně se třesu,
když mistr virtuos
pohladí klaviaturu u
posledních tónů hudby
na mém pohřebním plesu

Strach mám,
po tváři slza klouže,
když oděna v rubáši
při rozlučkovém čardáši
dávám sbohem,
po životě touže

Strach mám,
když do rakve uléhaje
naposled světlo sluneční
skrz vitráže zřím
Ach, tak děsivá je
hodina smuteční
Teď odcházím

++ Komentovat ++


++ Zpět na přehled poezie z roku 2004 ++