Poezie - 2004



Nálady podzimu
~by Estriel~

Podzimní slunce září. Básník pookřeje.
Paprsky euforii citu myslí rozptýlí.
Ach, rozkoš tak lahodná jen krátce hřeje,
sny k zemi hroutí se jak polámaní motýli.

Jak vrtkavé jest zářijové počasí,
Třpyt slunce brzy kapka deště smyje
a slza tanec štěstí rychle uhasí.
Jen těžko, básníku, na podzim se žije.

V závanu vůní, třepotu pestrých pelerín,
i duše jak na větru se nese.
Na místě radosti uhnízdí se splín,
tvůj smích se záhy pláčem třese.

Můj milý básníku, kdo bloumáš pod stromy,
jež paletou barev své hlavy pyšně zdobí,
věz, všechna potěšení, pohromy
nic nejsou než plýtvání slovy.

++ Komentovat ++


++ Zpět na přehled poezie z roku 2004 ++