Poezie - 2004



Kladu překážky
~by Estriel~

Jsem tečkou inkoustu na bílém papíře,
která se sebou sama zápolí,
nespokojená až je to k nevíře.
Chce něco změnit, ke změně nesvolí.

Ušmudlaným prstem šmouha na hladině zrcadla,
která si přeje zmizet, rozplynout se v mlze,
zemřít jak květinka, jež pod paprsky uvadla.
Chce pokorná být, odpovídá drze.

Jsem padlým stromkem života,
jenž sám sobě v cestě stojí.
Pod make-upem lží upřímná nahota,
chce masku složit, světa se bojí.

++ Komentovat ++


++ Zpět na přehled poezie z roku 2004 ++