Poezie - 2003



Panenka v hlubině
~by Estriel~

Usnulas na dně oceánu
v modravé hlubině
Bělostná panenko z porcelánu
Na věčnost
společnost
máš rybky jedině
a trosky katamaránu,
jež za noci i k ránu
leží kol nečině
Smuteční netečnost
v ráji věčného ticha,
kde němá dlí skutečnost
a mořský proud dýchá
Tam pro vždycky spočíváš
v podvodním hrobě
Mlčky se usmíváš
úsměvem porcelánových tváří
Úzko je tobě
v místě, jež paprsky slunce neprozáří
Příchuť slz tvých,
trpkého hoře,
zbarvila moře
solí a tvůj smutný smích
ševelí ve větvích
stromů zmítaných vlnami

++ Komentovat ++


++ Zpět na přehled poezie z roku 2003 ++