Poezie - 2003



Na rozloučenou
~by Estriel~

Mám ve zvyku začínat a končit své deníky s trochou poezie. Následující veršíky jsou z konce jednoho z nich.

I

Loučím se s tebou
Znals můj svět
Však nastal čas
jít jinam vyprávět
Zas a zas
obracím list
Můžeš můj život číst
a všechnu jeho nicotu…
Desítky kapitol
Slova jak spadané listí
A noví, co volají
Jsme čistí
Loučím se s tebou,
znáš můj hřích
Stránkami ševelí tichý smích
a pláč

II

Loučím se s tebou
Znáš můj hřích
A krev mi stéká po dlaních
Prsty potřísněné inkoustem
Procházíš dnem i snem
V tichosti, samotě
V zoufalství
Slova pyšně se skví
na tapiserii života –
Jak plamínek se mihotá
Ty mlč jak hrob
A uchovej střípky duše,
kterou tříštím jako sklo
Loučím se s tebou
A vše, co ti uniklo
vepíšu krví
nechť navždy tě svrbí
Sbohem. Usínám.

++ Komentovat ++


++ Zpět na přehled poezie z roku 2003 ++