Fan Fiction - Harry Potter - Povídkové cykly



Mýdlové bublinky
~by Estriel~
Věnováno Dru.


Varování: PWP. Povídka obsahuje femmeslash a sexuální scény.


Ginny Weasleyová zahýbala prokřehlými prsty a dala se do rozšněrovávání pevně utaženého zapínání. Když ztuhlými prsty konečně vyvlíkla poslední poutko a rozepla poslední háček, přetáhla si promočený famfrpálový hábit přes hlavu a nedbale zmuchlaný jej odhodila na bílo-meruňkové dlaždice. Povolila řemínky na chráničích předloktí, nechala i je spadnout na zem; ohnula se, svlékla chrániče holení, kolen; rozvázala tkaničky vysokých bot, jež vzápětí odkopla kamsi za sebe. Zadívala se na prsty u nohou v červeno-zlatě pruhovaných podkolenkách – nepříjemně ji zábly. Stáhla štulpny, vyklouzla z kalhot, vymotala se ze svetru s nebelvírským lvem na hrudi... Vzápětí se ozvalo šplouchnutí a blažené vzdechnutí, jak se Ginny až po krk ponořila do veliké vany přetékající horkou vodou plnou voňavých bublinek.

Ginny milovala famfrpál. Vzrušení, které se jí spolu s adrenalinem rozlilo po celém těle, když po úvodním hvizdu prudce vyrazila do závratné výšky. Opojení, které zažívala, když šílenou rychlostí svištěla vzduchem s camrálem pevně sevřeným pod paží. Triumf, který ji rozechvíval, když míč šikovně prohodila jednou z obručí a k jejím uším dolehl jásot fanoušků. Radost z vítězství, která jí zalomcovala, když se Harryho hbité prsty zavřely kolem Zlatonky. Milovala famfrpál. A zrovnatak milovala dlouhé uvolňující koupele, které si dopřávala po každém odehraném zápase v koupelně pro prefektky.

Zaklonila hlavu, opírajíc se o měkký okraj veliké vany. Zavřela oči a rozvázala stuhu, která dosud držela její ohnivou kštici staženou v úhledný cop. Planoucí lokny se jí rozprostřely po nahých ramenou jako hebký závoj.
Několik minut požitkářsky odpočívala, nechávajíc horkou vodu vracet cit do ztuhlých prstů a příjemně pálit na prochladlých stehnech.

Dnešní zápas proti Havraspáru byl tvrdý. Z tmavých mraků nepřetržitě crčel déšť a zuřivě skučící ledový vítr ztěžoval koordinaci letu. Když Ginny koutkem oka zaznamenala, jak Harry umným manévrem vyfoukl Zlatou Cho Changové před nosem, s ulehčením si oddechla – necítila prsty a obávala se, že dlouho by se již ve vzduchu neudržela.

Když se ozval zvuk otevíraných dveří a do koupelny vklouzl závan chladného vzduchu, Ginny překvapeně otevřela oči.

Cho Changová, právě energicky vstoupivší do místnosti, se překvapeně zarazila, když si všimla, že ji někdo předběhl. Nerozhodně přešlápla na místě, černýma očima směřujíc k Ginny.

„Ehm... Ahoj,“ vypravila ze sebe polohlasně a útlou rukou si pročísla vlhké tmavé vlasy, které jí poněkud zplihle visely podél tváře.

Ginny si všimla, že Cho je – stejně jako byla ona sama – promočená a očividně prokřehlá na kost.

„Myslíš, že bych mohla... Nevadilo by ti...“ začala havraspárská prefektka tiše a pohled přitom toužebně upínala k lákavě kouřící vaně velikostí připomínající spíš menší bazén. „Jasně. V pohodě,“ usmála se Ginny a rukou lehce rozvířila hladinu, jak naznačovala, že ano, Cho by si mohla vlézt k ní do lázně a ne, jí by to nevadilo.

Cho vycenila rovné bílé zuby ve vděčném úsměvu a shodila s ramenou mokrý hábit, načež se sklonila, aby se zbavila bot a chráničů. Když po chvilce nahá vklouzla do vany naproti Ginny, i jí ze rtů uniklo slastné ách, jak ji lázeň přijala do svého hřejivého náručí.

Ginny sledovala, jak drobná havraspárská chytačka zmizela pod vrstvou nadýchané pěny i s hlavou, aby se poté vynořila, dlaněmi si uhladila vlasy dozadu a promnula si oči.

„Báječné,“ špitla pak Cho napůl pro sebe. „Pitomý déšť.“

„Hráli jste dnes dobře,“ prohodila Ginny jen tak mimochodem, prohlížejíc si dívčin jemný obličej a úzká ramena. Byla to pravda – havraspárské mužstvo skutečně představovalo silného soupeře.

„Ále,“ Cho mávla rukou. „Harry byl lepší. Jako vždycky,“ řekla a Ginny si nebyla jistá, zda z jejího hlasu zaslechla trpký podtón či zda se jí to jen zdálo. Koupelnou se rozhostilo ticho, obě dívky jako by se úmyslně dívaly kamkoliv jen ne jedna na druhou.

Když Ginny sklouzla trochu hlouběji do vany, ponořujíc i unavená ramena, dotklo se její chodidlo špičky nohy druhé dívky. Ginny ucukla a už už měla na jazyku slůvko omluvy, když se Cho zvonivě zachichotala a prsty u nohou na oplátku lehce pod vodou šťouchla do Ginnyiny tlapky.

Ginny se zavrtěla – její chodidla byla nesmírně lechtivá – a její tichý smích prolomil stísněnou atmosféru.

Cho se na ni mile usmála, v očích jí hrály rozpustilé hvězdičky. Zvedla ruku z vody a zastrčila si za ucho pramen ebenových vlasů. Pak Ginny probodla zvědavým pohledem, který se dívkám vždy usídlí ve tváři při důvěrných rozpravách o chlapcích a podobných věcech.
„Tobě se Harry líbil, viď? Když jsi byla mladší,“ pronesla znaleckým tónem, nepřestávajíc se culit.

„No...“ Ginny cítila, jak její tváře barví lehký ruměnec, když si vzpomněla na svůj tehdejší trapas se zpívanou valentýnkou. „Jo, líbil se mi. Ale to bylo... dávno.“ Maličko nervózně se poškrábala na hlavě.

Cho chápavě přikývla. „Vlastně... komu by se nelíbil slavný Harry Potter, roztomilej hrdina a famfrpálová hvězda Bradavic,“ poznamenala, sklopila oči a začala si namotávat pruh vlasů na ukazováček.
„Kluci. Jsou s nima jenom problémy,“ povzdychla si Cho a pak – s pohledem opět upřeným na Ginny – pokračovala: „A kdo se ti líbí teď?“

Ginny nadzvedla obočí v údivu – nečekala, že se jí o dva roky starší Cho, s níž Ginny prohodila tu a tam maximálně pár slov, začne vyptávat. Neklidně se ošila – a ten pohyb poslal skrz její krk a ramena bolestivý impuls. Tiše zaúpěla a zvedla ruku k šíji, snažíc se rozemnout ztuhlé svaly.

„Můžu tě namasírovat,“ nabídla polohlasně Cho, sledujíc Ginnyino neúčinné snažení.

Ginny vzhlédla. Cho pokrčila rameny.

„Byla bych ráda,“ zamumlala Ginny, rukou stále hmatajíc po bolavých zádech.

„Pojď sem,“ usmála se Cho a s mrknutím oka pokynula rukou.

Ginny krátce zaváhala a pak několika tempy doplavala na opačnou část vany. Trochu nesvá se k Cho obrátila zády a usadila se na dno. Cho se za ní pohnula, vodní hladinu zčeřila série jemných vlnek a vzápětí se starší dívka uvelebila blízko u ní, s pokrčenými koleny po obou stranách jejích boků.
Drobné ruce sčesaly rusé vlasy ke straně a přehodily je dopředu, odhalujíce tak Ginnyina ramena, světlou pleť posetou pihami.

„Taky jsem vždycky celá ztuhlá,“ poznamenala Cho a její teplý dech Ginny proletěl kolem ucha.
„Uvolni se,“ dodala poté a štíhlými prsty začala masírovat Ginnyinu krční páteř.

Ginny zavřela oči a nechala druhou dívku pracovat na namoženém svalstvu. Stačilo několik okamžiků a Ginny měla dojem, jako by tupá bolest z jejích ramenou s každým dotekem teplých dlaní vyprchávala. Bylo to skvělé – Ginny nebyla zvyklá na jemné zacházení a hýčkání; jakožto jediná dívka mezi svými bratry vždy obdržela spíš šťouchance místo masáží, poplácávání po zádech (až jí George jednou málem vyrazil dech) místo měkkých objetí.

Zrovna si předtavovala, jaké by bylo mít starší sestru, když ji kromě prstů, které právě pod vodou hnětly její zádové svaly, po kůži pohladil ještě pramínek vlasů. Na temeni ji zašimralo vydechnutí, jak se Cho za ní usmála. Jedna ručka na krátko přerušila masáž, aby vrátila neposlušnou loknu tam, kam patřila.

Ginny pokrčila nohy a maličko se zavrtěla, hledajíc pohodlnější pozici, přičemž se stehnem otřela o lýtko druhé dívky. Rozhýbaná voda tiše šplouchla a Ginny si matně uvědomila, že Cho má krásně hebkou pleť – ona sama péči o své nohy poněkud zanedbávala, zejména s příchodem chladnějšího počasí, kdy ji přece nikdo neviděl pobíhat jen tak v sukni či šortkách. Zastyděla se.

Když ucítila lehkou vánu na rameni, v místě, kam jí Cho předtím shrnula vlasy, Ginny se nejprve domnívala, že se jí to jen zdá. Až když Cho konstatovala, že „krásně ti voní vlasy“, pochopila, že havraspárská prefektka si opřela tvář o její rameno.

Ginny zbystřila. Zaposlouchala se a skutečně uslyšela dívčiny tiché výdechy, – ne, to nebyly jen závany vzduchu – které co chvíli přelétly přes její pleť.

„Máš roztomilý pihy,“ ozvalo se za ní šeptem, téměř zamyšleně.

Ginny nejdřív nedokázala identifikovat lehoučký dotek, který jí dosedl na krční obratel, měkký a vlažný. Až když ji ze strany na krku zastudil nosík a zároveň jako by v jamce mezi ramenem a krkem přistál hřejivý motýlek – teprve pak Ginny pochopila, že to nebyl dotek prstů, ale letmý polibek.

Když Cho políbené místečko přejela špičkou jazyka, naskočila Ginny husí kůže; vytřeštila oči. Bylo to... horké. Vlhké.

Cukla sebou a otevřela pusu úlekem, když se do citlivé kůže na sekundu zaryly dvě řady zubů a jemně stiskly.

Choiny drobné dlaně sklouzly po jejích holých rukou, dolů a zase nahoru, aby ji pak – vrátivši se na ramena – přiměly klesnout trochu dozadu, pohodlně se opřít. Opřít se zády o měkké tělo druhé dívky.

Ginny cítila, jak se jí po tvářích rozlévá horkost, jak najednou nemůže klidně dýchat, když vplula do teplého náručí, když se zády chtě něchtě přitiskla k oblinám ňader.

„Já... já...“ zakoktala se Ginny, nevědouc, co chce vlastně říct. „Pšš. Zavři oči,“ přišel rozechvělý šepot v odpověď a kolem jejího pasu se zezadu ovinuly paže, držíce ji na místě. „Zavři oči,“ zopakovala Cho.

Ginny nevěděla, co dělat, kam se hnout, zda něco říct či mlčet. Nervózně si olízla ret. A čekala.
Bylo jí horko po těle a přitom se celá klepala; dýchala zrychleně, ale nedostávalo se jí kyslíku; hlavou jí vířily tisíce myšlenek, ona však nedokázala zachytit ani jedinou.

Po bříšku jí přejely nehty. Voda ve vaně se zavlnila, jak sebou Ginny trhla. Srdce jí bušilo v hrudi jako zběsilé a motala se jí hlava, nechala tedy pro jistotu klesnout víčka.

Nehty vystřídala dlaň, nakreslila kroužek okolo prohlubně pupíku a pak – sledujíc mělkou rýhu uprostřed jejího břicha – putovala výš.

Ginny zaklonila hlavu a byla vcelku ráda, když za sebou našla podpůrné rameno. Když se kolem korálku jedné její bradavky sevřela bříška dvou prstů, uniklo Ginny z úst překvapené óóó.
„Proč...“ zamumlala. „Proč to děláš?“ Třásl se jí hlas.

Ginny nezachytila celou odpověď, špitnutou jí do vlasů.
„... tak sama... chybí...“ Porozuměla jen útržkům.

Měla dojem, jako by se jí po těle rozběhlo hejno mravenečků, když Cho nechala střídavě svoje nehty a hebké dlaně bloudit po jejích prsou, když tu přitiskla pusu na její temeno, tam jazykem ochutnala ušní lalůček. Bylo to zvláštní.
Jako by cítila krev pulsovat v těch nejpodivnějších místech... V konečcích prstů, které pevně tiskla na stehna, jako by jim chtěla zabránit, aby se brouzdaly, kam se jim zachce. Ve spodním rtu. Hluboko v břiše. A... Příjemné echo tlukotu srdce jako by se jí třepetalo i mezi stehny, uvnitř.

Uvědomila si, že Cho má nohy pevně přimknuté k jejím bokům.

Jedna z dlaní havraspárské dívky ji právě hladila kousek pod pupíkem a Ginny přeběhl mráz po zádech. Na šíji ji polechtalo prudké oddechnutí. Dva prsty odvážně sklouzly níž a zavadily o pár chloupků. Když si štíhlý ukazováček našel cestu dolů a dotkl se s jemným tlakem tajuplného místečka, v němž se chvěl tep, do Ginny jako by uhodil blesk. Její tělo sebou škublo; polil ji nesnesitelný žár. Lekla se.
Dosud pevně semknutá víčka se rozlétla dokořán. Ginny odstrčila paže objímající ji a rychle s postavila na rozklepaných nohou. Překotně se vytáhla na okraj bazénku, přičemž si bolestivě narazila holeň. V klíně cítila rytmické cukání a teplo– napůl zatoužila hupsnout zpět do voňavé lázně a dovolit svým prstům, aby se vydaly směrem, kam před okamžikem zabloudily Choiny ruce, aby pokračovaly. Stud a strach byly ale silnější.

Ginny popadla ručník a jala se chvatně sbírat své svršky.

„Ginny,“ oslovila ji druhá dívka.

Ginny se neotočila.

„Gin...“ Voda zašplouchala – Cho se zřejmě zvedla.

Ginny nechala rozházené chrániče chrániči a hala bala zabalená v osušce, s urousanými vlasy, vyběhla z koupelny.

Dveře za ní těžce zapadly. Cho Changová zůstala stát po pás v horké koupeli a s rukama složenýma na hrudi zírala do bublinkové vody. Pálilo ji v očích.

„...sama.“

~fin~

Děkuji Dangerous za beta-read.


++ Komentovat ++


++ Předchozí část cyklu ++

Zpět na přehled Harry Potter fanfiction